Život v „nové době“ přinesl velké změny. Změnili jsme životní styl, svoje návyky, stravu, práci, koníčky a životní hodnoty, nároky na druhé i na sebe. Chceme být nejlepší, vyhrávat, být uznávaní. Všichni kolem jsou totiž takoví. Celý svět nás dennodenně přesvědčuje o tom, že jen dokonalí lidé jsou úspěšní. Vidíme to v televizi, na billboardech, slyšíme to z rádií, čteme na internetu a na sociálních sítích. Ve snaze být stejní, klademe na sebe až příliš vysoké nároky. Mnohdy daleko vyšší než jsme schopni zvládnout. Hlavně ve své profesi.

Obětujeme jí hodně. Svůj čas, svůj um, svoje nadšení, svůj život. Jedeme na maximální výkon. Jsme ambiciózní, cílevědomí. Denně se setkáváme s desítkami lidí, rozdáváme milá slova, gesta, úsměvy, vysvětlujeme a neumíme říkat „ne“. A to i přesto, že už delší dobu nejsme „ve své kůži“. Cítíme vyčerpaní a únavu, všechno nám přerůstá přes hlavu. Z posledních sil ještě přišlápneme plyn, přestože naše tělo už tahá za ruční brzdu.  A najednou cítíme, že jsme na konci svých sil, naše aktivita je pryč, ztratili jsme zájem o práci, o koníčky, o rodinu. Je konec našim iluzím, celý svět se pokryl šedivou krustou. Nic nás netěší, jste apatičtí, hlavou se nám honí samé černé myšlenky a nekonečná beznaděj.
Co se to se mnou stalo?
Vaše diagnóza zní:
Z 73 – Problémy spojené s obtížemi při vedení života
Z 73-0 Vyhasnutí (vyhoření)
 
Tímto syndromem trpí především lidé, kteří jsou v úzkém kontaktu s dalšími lidmi. Velmi často jde o manažery podniků a firem, lékaře, učitele, podnikatele, zdravotní sestry, pokladní v obchodech, umělce, politiky, ale také třeba maminky na mateřských a osoby s velkým psychickým vypětím. Všeobecně bývají ženy „postiženy“ více než muži, z věkových skupin především mladší lidé.

 
Jak se tomu bránit, aneb dvě základní pravidla prevence:
Pravidlo pro všechny: ►NEPÁCHAT DOBRO STŮJ, CO STŮJ!
Pravidlo pro rodiče: ►nevychovávejme ZE svých děti budoucí adepty na tento syndrom tím, že budeme po nich vyžadovat, aby byly DOKONALÉ.