Láska

Moderní pojetí lidského sblížení

Pokud patříte mezi romantické duše, občas musíte být při sledování citově laděných filmů a seriálů zaručeně trochu zklamaní.
Za minulého režimu se většinou milostná dějová linka vyvíjela tak, že intimní okamžik vyvrcholil záběrem kamery na zeď a následně na milostný pár skrytý pod peřinou, nebo už jeden z partnerů stál u okna s cigaretou a druhý probíral pracovní problémy. V těch nejodvážnějších zahraničních filmech muži ukázali hruď a ženy se před kamerou mihly v podprsence.
Doba se uvolnila, puritánské názory zmizely, nikomu nevadí, že z obrazovek stříká krev. V každém kriminálním seriálu se dočkáte nahoty na pitevně a jak nám tvůrci předkládají vrchol milostného vzplanutí?
romantika v přírodě
Dva jedinci si svou náklonnost vyjadřují tak, že se na sebe vrhnou, minimálně jeden kus prádla je roztrhaný, oblečení je rozházené po celém okolí a začnou milostnou hru nejlépe tak, že muž ženu drží, ona se přichytí nohama, naznačují vášnivé líbání a on s ní naráží do stěn, do nábytku a nezapomene ji párkrát přitlačit na schody cestou do ložnice. Děj v dalším záběru se většinou posune na stejné postavy. Žena je oblečená ve spodním prádle, na sobě má ještě košilku a je schovaná pod přikrývkou. Muž je někdy odvážnější a ukáže hrudník. Samozřejmě má spodní prádlo. Pokud jeden z nich opouští postel, obalí se prostěradlem.
Není to plýtvání časem diváků a zbytečná práce herců, která jim ani není příjemná? Od romantického žánru přece čekáme hlavně lásku a romantiku, když budeme chtít něco ostřejšího, najdeme si jiný žánr.
milenci na pláži
Mnohem víc přece působí milostné scény z náznaků, z pohledů a z gest.
Vzpomínáte na film Pomsta s Kevinem Costnerem a Madeleine Stowe. Jak snadno a hezky se tvůrcům podařilo bez křečovitých scén ukázat lásku a milostné vzplanutí, v tomto případě vše okořeněné chutí zakázaného ovoce? Nebo jak to pěkně roztočil Patrick Swayze a Jennifer Grey v Hříšném tanci? Milostné scény z filmu Duch, kde láska Patricka Swayzeho a Demi Moore vydržela až za hrob, mají také pár nezapomenutelných scén (nejen tu u hrnčířského kruhu), kdy jen gesty a hrou očí dokázali herci dostat do filmu tolik lásky a vášně.
A proč to tak nejde točit dnes? Co vy na to?