Pokud se většiny lidí zeptáme, do jakého rodu náleží kosatky, většina z nich odpoví, že se jedná o velrybu. Svádí k tomu především jejich velikost, která může přesáhnout i deset metrů. Pravdou však je, že se jedná o největší žijící druh delfína. Tomu odpovídá také jejich inteligence – tato zvířata patří k těm nejinteligentnějším na planetě. Navíc se jedná o sociální druh, kdy jednotlivé „klany“ žijí a loví pospolu, podílí se na péči o mláďata a starají se jeden o druhého. To je dáno také tím, že si mezi sebou vytváří silné citové vazby. Bylo také zjištěno, že kosatky mají svůj vlastní jazyk, kterým mezi sebou komunikují, podobně jako lidé. A nejen to – jednotlivé rodiny mají také různé dialekty, které se liší tím více, čím jsou od sebe vzdálenější, podobně jako je tomu u lidských jazyků.

Jedná se také o velmi úspěšné lovce, kteří si díky své velikosti a způsobu lovu ve skupinách troufnou prakticky na jakoukoliv kořist, včetně plejtváka či dokonce žraloka. Svou strategii přizpůsobují kořisti a jsou schopni ji velmi rychle adaptovat. A nejen to, dokonce ji aktivně učí své mladé.

Nejnovější výzkumy navíc ukazují, že tato zvířata mají nejen hierarchii, což je u sociálního druhu obvyklé, ale také kulturu s vlastními zvyky a rituály. Ty se samozřejmě opět mezi jednotlivými rodinami liší. A právě toto a také jejich různé dialekty jsou tím, co ztěžuje návrat kosatek žijících v zajetí do volné přírody – dělá jim potíže se připojit k nějaké rodině, protože se s ní prakticky nedokáže domluvit.

V posledních letech se však zdá, že se kosatky začínají štěpit na dva různé druhy. Jeden z nich zůstává při pobřeží ve velkých skupinách, zatímco jiní jedinci dávají přednost životu na otevřeném moři v mnohem menších hejnech. A rozdílný způsob života se na nich začíná projevovat – kosatky žijící mimo pobřeží začínají být menší a štíhlejší. Bude zajímavé pozorovat, kam až tento vývoj povede.